Každý začátek školního roku nutí učitele, kteří ještě chtějí ve školství pracovat, k zamyšlení, s jakou filozofií mají dál přistupovat k práci. Dnešní pedagogové nemají téměř žádnou oporu v zákonech, vše dnes hovoří ve prospěch žáků, rodičů a nejrůznějších ambiciózních reformátorů. Přesto se na gymnáziu snažíme, aby právě naše škola měla řád, systém a nezmítala se jen v projektech a nafouknutých populistických bublinách, které za velké peníze vyšumí. Přejeme si, aby děti i rodiče mohli cítit jistotu a znali předem pevně nastavené mantinely, aby, až od nás studenti odejdou, byli úspěšní ve svém zaměstnání a řád v jejich práci pro ně byl přirozený.

Byla bych ráda, aby si děti zvykly být odpovědné za svou práci a aby učitelé byli důslední při jejich výchově. Škola ani život nejsou lunapark a bezuzdná zábava, propagované sebevědomí dětí není sprostá arogance, alibisticky vynášená kreativita není povrchnost a upřímné poděkování, pozdrav či omluva nejsou projevy slabošství.

Jsme národem Komenského, celý svět jeho dílo uznává, stačí se jím jen řídit. Já jsem se pro Komenského rozhodla. Skončil jako exulant, že?!